|
|
Response of tree rings and NDVI of Central-European conifers to extreme climatic events
Mašek, Jiří ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šilhán, Karel (oponent) ; Piermattei, Alma (oponent)
Terestrické ekosystémy, především lesy jsou důležitým úložištěm atmosférického uhliku s vysokou meziroční variabilitou řízenou dostupností vody. Stromy ukládají uhlík v různých částech nadzemní i podzemní biomasy, hlavně ve kmeni, listech a kořenech. V této dizertační práci jsem studoval klimatické reakce růstu kmenové biomasy (reprezentované letokruhy) a listové biomasy (reprezentované normalizovaným diferenčním vegetačním indexem; NDVI) u smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Zabýval jsem se (i) všeobecnými klimatickými reakcemi, specificky pak dopady suchých událostí a (ii) topografickými faktory, které tyto rekace ovlivňují na různých prostorových úrovních. Výsledky ukázaly, že letokruhy obou druhů v nížinách vykazují signifikantní pozitivní vztah k dostupné vlhkosti a negativní k teplotám, zatímco ve vysokých nadmořských výškách byl tento vztah obrácený. Na krajinné úrovni byla reakce letokruhů borovice lesní ovlivněna topografií reliéfu, zatímco ve větším měřítku byla podstatná geografická pozice a nadmořská výška (gradienty teploty) u obou druhů. Reakce NDVI byla oproti letokruhům slabší. NDVI navíc nevykázalo jakékoli ovlivnění topografií, pravděpodobně, protože zelenost vegetace (fotosyntéza) je méně klimaticky závislá oproti růstu kmenové biomasy. Koherence...
|
|
|
Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie
Tomeš, Miroslav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot ("divergence problem") nebyl v této práci jednoznačně pozorován. Letokruhy studovaného jedince byly za účelem vyhodnocení dendroanatomických parametrů rozděleny do čtyř sektorů o podobném počtu buněk v radiálním směru. Během sledovaného období (1960-2018) došlo k postupnému nárůstu průměrného počtu buněk dřeva v letokruhu v radiálním směru. Ve všech čtyřech sektorech se v průběhu...
|
|
|
Zhodnocení výskytu a růstu jmelí bílého (Viscum album) na vybrané lokalitě
Halfar, Jan
Jmelí bílé (Viscum album L.) je stálezelená poloparazitická rostlina, s velkým rozsahem hostitelských dřevin jak listnatých, tak jehličnatých. Jako původní druh je tato rostlina rozšířena po celé Evropě. Tato práce je v první části zaměřena jako literární rešerše, která zahrnuje popis jmelí bílého, obecnou charakteristiku jeho výskytu a vlivu na hostitelské dřeviny. Druhá část je zaměřena na průzkum vybraného území mezi obcemi Bělá a Chuchelná (okres Opava), kde se hodnotí míra napadení jednotlivých stromů, druhy napadených dřevin a jejich věk. Zároveň se na třech lokalitách v lesním porostu patřícím Lesy města Brno a.s., zjišťoval počet rostlin jmelí, jejich rozložení v koruně, a u nejstarších jedinců jmelí jejich věk a délka haustoria. V rámci této práce bylo zjištěno, že na lokalitě 1 se jmelí především vyskytovalo na borovici lesní, ale bylo zjištěno i na jedli bělokoré a lípě srdčité. Na lokalitě 1 jmelí začalo napadat borovici po 30. roku života. Jmelí u mladých porostů rostlo především na stromech s největším přírůstem v horní části koruny. Na základě těchto výsledků doručuji se v rámci péče o lesní porosty napadené jmelím soustředit během plánovaných probírek na 3. věkový stupeň a napadené jedince z porostu aktivně odstraňovat. Změna druhové skladby lesních porostů ve prospěch dřeviny vůči jmelí imunní je také jednou z možností, jak zabránit šíření jmelí na ohrožených lokalitách. Na lokalitě 2 se věk největších keříků jmelí se pohyboval od 9 do 18 let. Nejdelší měřené haustorium mělo délku 18 cm a bylo naměřeno u jmelí ve věku 17 let. Z výsledků měření byla zjištěna závislost mezi věkem jmelí a délkou haustorií. Znát délku haustoria je důležité v rámci ochrany dřevin při provádění ořezu větví. Na základě výsledků této práce proto doporučuji odstraňovat napadené větve ve vzdálenosti minimálně 30 cm od keříku jmelí, a to především u starších jedinců.
|
|
|
Využití anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů stresu pro vyhodnocení reakce na sucho u lokálních ekotypů borovice lesní.
Štěpánová, Kristýna ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stejskal, Jan (oponent)
Globální klimatická změna a s ní spojené globální oteplování již je problémem pro lesní ekosystémy mírného pásu a v příštích desetiletích se tento problém nadále bude prohlubovat. Mnoho druhů se bude muset přizpůsobit působení multifaktoriální kombinaci stresů, očekává se zvýšení průměrné teploty vzduchu, četnosti a intenzity srážek, zároveň se zvýší intenzita epizod sucha a území zasažených suchem bude přibývat. Je nutné najít způsob, jak pomoci krajině těmto zintenzivňujícím se jevům čelit. Nabízí se možnost výsadby vhodných druhů dřevin, které budou schopny efektivně hospodařit s vodou a přežívat i v obdobích s jejím nedostatkem. Odolnost stromů vůči suchu souvisí s jejich fenotypovou plasticitou a ekotypovou diferenciací. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) se vyznačuje skromnými ekologickými nároky na prostředí a klima stanoviště, je fenotypově plastická a vůči suchu relativně odolná. Cílem této práce bylo 1) zhodnotit a porovnat reakci rozdílných ekotypů borovice lesní na stres suchem v důsledku snížené dostupnosti vody, pomocí anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů fyziologického stavu, a 2) u vybraných genotypů v rámci lokálního ekotypu borovice lesní v semenném sadu určit biochemický fenotyp v obsahu fotosyntetických pigmentů, jako indikátor fyziologického stavu rostliny...
|
|
|
Odezva růstu borovice lesní na klima v topograficky členité krajině Kokořínska
Fišer, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rozsáhlé porosty borovice lesní Pinus sylvestris na topograficky členitém území Kokořínska představují ideální prostor ke studiu, jak rozdílně reagují stromy na klimatické proměnné v závislosti na stanovišti. Každé stanoviště se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které ovlivňují širokou škálu růstových faktorů. Je tedy důležité tyto rozdíly pochopit i z hlediska probíhajících klimatických změn, které ohrožují lesní ekosystémy i v rámci střední Evropy. Relativně suché prostředí silně propustného pískovcového území je ohroženo zvyšujícím se suchem, které může stresovat tamní populace borovice lesní. Vzorky z 20 ploch rozdělené do 4 kategorií na severní svahy, jižní svahy, plošiny a údolní dna by měly dostatečně pokrýt variabilitu zdejší členité krajiny. Korelace s klimatickými proměnnými stejně jako PCA analýza naznačuje, že největší rozdíly mezi růstem borovic jsou mezi plošinami a údolími, přičemž se jako hlavní limit růstu ukazují obecně sušší podmínky na exponovaných skalních plošinách, zatímco údolí vykazují největší závislost na teplotách na přelomu zimy a jara. Významnější rozdíly mezi severními a jižními svahy zaznamenány nebyly. Budoucí vývoj borovic na stanovištích citlivých na sucho je tak ohrožen v souvislosti s očekávaným častějším výskytem vln sucha, zatímco teplotní limity v údolích...
|
|
|
Geografická charakteristika extrémních propadů růstu borovice lesní ve střední Evropě
Mík, Milan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá extrémní propady růstu borovice lesní (Pinus sylvestris L.) ve střední Evropě. Studium významných negativních růstových anomálií (pointer years) je skrze vztah klima-růst jednou z metod zkoumání reakcí lesních porostů na probíhající klimatickou změnu. Dendrochronologická data pocházejí z Česka (23 lokalit) a Slovenska (4 lokality). Hlavní hypotézou diplomové práce bylo, že projevy extrémních růstových let odpovídají klimatickým anomáliím a mohou tak být vysvětleny geograficky. Mezi cíle patřilo 1) vytvořit pro každou z lokalit chronologii Cropperových hodnot popisující extrémní snížení růstu; 2) vysvětlit klimatické příčiny negativních Cropperových hodnot pro jednotlivé lokality; 3) určit geografické zákonitosti rozložení extrémních snížení růstu; 4) prostorově interpolovat extrémní snížení růstu. Výpočet Cropperových hodnot byl založen na metodě normalizace v plovoucím okně při zvolení délky okna 13 let na detrendovaných dendrochronologických datech 50letým kubickým splinem. Vytvořené chronologie byly korelovány s měsíčními klimatickými daty (teploty, srážky, SPEI). Dále byly určeny geografické zákonitosti rozložení propadů růstu pomocí hierarchické klastrové analýzy. Současně byly lokality klastrovány i v 17 nejextrémnějších růstových letech, které byly zároveň...
|
|
|
Vývoj epigeické arachnoentomofauny borových porostů v požářišti revíru Bzenec - Moravská Sahara (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Sukcesní změny probíhající ve struktuře a složení společenstev epigeické fauny v prvních třech (Coleoptera: Carabidae), resp. dvou (Araneae) letech po požáru borových porostů byly studovány od roku 2013 v území Moravské Sahary (Bzenec, Česká republika). K hodnocení reakce epigeické fauny a stanovištních změn po požáru bylo založeno 11 trvale výzkumných ploch. Ty zahrnovaly holiny po vyhořelých porostech, požárem silně zasažené borové porosty (27 let) ponechané přirozenému sukcesnímu vývoji a borové porosty (94 let) s probíhající nahodilou těžbou. Paralelně byly sledovány kvalitativně stejné porosty požárem nezasažené (29 a 78 let). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí (5ks/plochu). Celkem bylo odchyceno a determinováno 90 druhů střevlíků a 151 druhů pavouků. Struktura a složení společenstev střevlíkovitých brouků a pavouků byla mezi požárem narušenými a požárem nenarušenými lokalitami po celou dobu sledování odlišná. Carabidocenózy i arachnocenózy požárem nenarušených biotopů vykazovaly stabilní strukturu i složení společenstva, zatímco v požárem disturbovaných borových porostech docházelo k postupnému nárůstu druhové dominance a diverzity skupin druhů světlomilných a suchomilných. Mezi lety 2013 a 2014 byl zaznamenán signifikantní pokles druhové diverzity pavouků požárem narušených borových porostů. Společenstva střevlíkovitých brouků vykazovala trend opačný. Arachnocenózy i carabidocenózy zkoumané oblasti projevily citlivou vazbu na změnu mikroklimatických podmínek studovaných biotopů, a proto bylo možné na základě změn v jejich složení usuzovat i na změny probíhající v porostech, kde nebyly účinky požáru na první pohled patrné.
|
|
|
Růst kultur založených rozdílnými biotechnikami sadby krytokořenného sadebního materiálu
Novák, Jiří
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má rozdílná biotechnika sadby na odrůstání krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého, buku lesního, dubu zimního a borovice lesní. Výsadba a měření bylo uskutečněno na dvou plochách v lesním hospodářském celku obce Chotěnov. Půdy na pozorovaných plochách jsou různého charakteru jílovité a hlinito písčité. Pro sadební materiál smrku a buku bylo zvolen celkem pět druhů sadby. Pro sadební materiál dubu a borovice tři druhy. Na základě naměřených hodnot bylo zjištěno, který ze způsobů sadby vyhovuje nejvíce, a který naopak nejméně. To bylo určeno na základě grafických a tabulkových výstupů. Celkové zhodnocení pak představovaly váhové testy, kterými se porovnaly biotechniky sadby. Výstupem práce bylo posouzení odrůstání sadebního materiálu rozdílnými biotechnikami sadby.
|
|
|
Vliv biotechniky sadby na odrůstání krytokořenného sadebního materiálu
Nedomanský, Daniel
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají rozdílné biotechniky sadby na odrůstání krytokořenného sadebního materiálu borovice lesní a dubu letního. Oba druhy sadebního materiálu byly pěstovány stejnou technologií s použitým typem sadbovače QUICK POT D 60 T/12 a T/15. Sledování bylo realizováno u dvou výzkumných ploch, které měly rozdílné půdní podmínky. Jednalo se o půdy písčité a půdy ovlivněné vodou. Výzkumné plochy se nacházely v Královehradeckém kraji. Testovány byly tyto biotechniky sadby: jamková sadba, sadba sazečem, sázecími vidlemi, sázecím trnem a sázecí holí. Bylo sledováno i překrývání kořenového balu vrstvou minerální půdy. Hodnocení bylo realizováno jedno vegetační období po výsadbě, byly sledovány zejména ztráty, parametry nadzemní části rostlin, poškození biotickými a abiotickými činiteli, vitalita rostlin, a především stav kořenového systému. Na základě vyhodnocení těchto pozorování a měření bylo zjištěno, jaká biotechnika sadby je vhodná, nebo naopak nevhodná pro výsadbu daného sadebního materiálu v závislosti na půdních podmínkách stanoviště. Výstupem práce je celkové zhodnocení jednotlivých biotechnik výsadby a doporučení, že nejvhodnější biotechnika výsadby pro zalesnění určitým, výše zmíněným sadebním materiálem je sadba jamková.
|
|
|
Srovnání stavby a vybraných vlastností sibiřského modřínu a borovice lesní
Kopecký, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo provést srovnání makroskopické i mikroskopické stavby a některých mechanických a fyzikálních vlastností mezi dřevem borovice lesní (Pinus sylvestris L.) a modřínem sibiřským (Larix sibirica Ledeb.). Ze získaných dřev byly následně vyrobeny vzorky o rozměru 20×20×30 mm a použity pro měření jednotlivých vlastností. Z vybraných vlastností byla zjišťována hustota při vlhkosti 0 % a 12 %, průměrná šířka letokruhů, průměrná šířka letního dřeva a % zastoupení letního dřeva, mez hygroskopicity, maximální vlhkost, celkové bobtnání pro všechny tři základní směry a celkové objemové bobtnání, koeficient bobtnání a pevnost dřeva v tlaku ve směru vláken a modul pružnosti.
|
host ::
RSS.